Cestou necestou: Co si to ten Viking vymyslel?

21.Století: V posledním díle seriálu se JUNIOR vydává do světa, aby si posvítil na další pětici mýtů a nepřesností. I když některé omyly mají dlouhověký život, pravdou se nikdy stát nemůžou.

Tvrzení: Název Grónsko (Zelená země) byl lživý, měl jen nalákat.

Viking Erik Thorvaldsson (asi 950–1003), známější pod přezdívkou Erik Rudý, nejspíš slýchává islandské mořeplavce vykládat o skalnatých březích vzdálených asi 500 kilometrů západně. Když je v roce 982 kvůli vraždě vyhoštěn ze země (viz JUNIOR 10/2011), vydává se hledat nový domov právě tímhle směrem.

Nalezený ostrov
Útesy opravdu objeví. Od severovýchodního výběžku ostrova pluje kolem jeho pobřeží na jih a hledá půdu, na které by mohl hospodařit. Tenhle kus země postupně dobře prozkoumá. Zjišťuje, že jižní a jihozápadní oblasti mají velmi dobré podmínky k přežití. Travnaté louky, které dokážou uživit dobytek, ho přivedou k názvu Groenland neboli Zelená země. Z toho vyplynulo i české pojmenování Grónsko.

Proč je teplo?
K příjemnému podnebí přispívá teplý mořský proud, Golfský. Ale nejenom ten! Evropa tehdy prožívá období dlouhodobého oteplení. Vždyť na přelomu tisíciletí se daří teplomilné vinné révě i v jinak drsné Anglii! Severoevropské přístavy nezamrzají ani v zimě, plavba ke Grónsku je volná a moře bez bludných ledovců. Tehdejší pobřeží Grónska umožňuje pěstovat zeleninu a omezeně snad i obilí. Rostou tady horské břízy, takže nechybí ani dřevo.

Hrrr do Grónska!
Když se Erik vrací po třech letech domů, získává pro Zelenou zemi další osadníky. Island je už docela přelidněný a sedláci mají nedostatek půdy. Rádi se proto vydávají s Erikem na cestu. V Grónsku zakládají dvě osady, obě na západním pobřeží. Živí se hlavně chovem dobytka, ale i lovem zvěře a rybařením. Za první skupinou postupně připlouvají další zájemci.

JUNIOR SI MYSLÍ
Kdyby se osadníci cítili Erikem obelháni, asi by měli snahu se co nejdřív vrátit zpět. Ale jejich pohyb byl v téhle době spíš opačný.

Malá doba ledová
Ve vikinské kolonii časem žije asi 4000 lidí. Osady mají desítky obytných budov, stájí i kostelů. Jenže na konci 14. století postupně přichází malá doba ledová, která potrvá až do začátku 19. století, a na pobřeží Grónska se začíná citelně ochlazovat. Ostatně nejenom tam. V zimě zamrzá Baltské moře, po ledu se dá přejít i mezi Francií a Anglií. Jenže právě v Grónsku jsou důsledky katastrofální. Zkracuje se vegetační období, plodiny nestačí dozrát, je málo trávy pro dobytek, ubývá dřeva, celou zemi pokrývá led. Souboje s Eskymáky jsou zřejmě jen poslední tečkou. Z vikinské kolonie nakonec zůstávají rozvaliny.

Tvrzení: Segedínský guláš pochází ze Segedínu.

Vše začíná u dávných maďarských pastevců, kteří si z kostek hovězího masa, paprik a cibule vaří chutné polévky, guláše. Slovo „gulya“ přitom česky znamená „stádo“. Častou přísadou bývá mrkev a malé moučné noky zvané csipetke. Originální guláš nikdy není moukou zahušťován! Z Maďarska guláš postupně proniká do celé Evropy, ale už jako hustá omáčka s masem. Abychom to ještě víc zamotali, takovýhle pokrm Maďaři nazývají perkelt.

Kde se vzal segedín?
Segedínský guláš, který u nás často objevíš v nabídce školních jídelen nebo táborových kuchyní, se připravuje z vepřového masa a ze zelí. A teď se něčeho podrž! Nejenže nemá moc společného s typickým gulášem (blíží se perkeltu), ale je i na hony vzdálený jihomaďarskému městu Szeged, česky Segedín. Dá se skoro označit za české jídlo – už kvůli nezbytným knedlíkům. K chybičce zřejmě došlo při přenesení názvu. Maďarský příbuzný „segedínu“ se totiž jmenuje szekelský guláš, což původně opět byla spíš polévka.

Tvrzení: Egyptské pyramidy jsou dílem otroků.

Jak si představuješ průběh stavby egyptských pyramid? Jestli se ti vybaví úpící zástupy zubožených otroků, jak pod biči vojáků táhnou kamenné kvádry, tak se pleteš! Archeologické objevy naznačují, že hlavní podíl na výstavbě měli svobodní dělníci a řemeslníci, kteří za svou dřinu dostávali plat a měli nárok třeba i na dovolenou.

Hroby vedle pyramid
Nedávné nálezy v Gíze, na okraji Káhiry, tenhle fakt potvrdily. Archeologové zde v blízkosti majestátních královských hrobek, pyramid starých víc než 4000 let, odkryli další hroby jejich stavitelů. Otroci by v žádném případě nemohli být pohřbeni v takové blízkosti faraona! Součástí hrobek byly i hliněné nádoby. Vědci zjistili, že dělníci asi nejčastěji jedli maso buvolů a ovcí. Dodavatelé zvířat na oplátku nemuseli platit daně. O tom, že stavitelé nebyli otroci, svědčí taky zajištění dobré lékařské péče. Na životě otroků tolik nezáleželo.

Tvrzení: Kanárské ostrovy se jmenují podle kanárů.

Je to přesně naopak! Populární zpěvní ptáci kanáři divocí (Serinus canaria), kteří na ostrovech žijí, se jmenují právě podle nich. Pevninu tvoří sedm hlavních ostrovů a šest malých ostrůvků. Starověká báje vypráví, že zničení legendární Atlantidy přežila jen jediná bílá holubice, která ve smutku nad Atlantickým oceánem uronila 13 slz. Právě z nich se prý zrodily Kanárské ostrovy.

Štěkali na ně psi
Kdysi nesly jméno Insulae Fortunate, tedy Šťastné ostrovy. Podle římského dějepisce Plinia Staršího jeden z nich získává jméno Canaria při objevné výpravě numidského krále Juby II. (asi 50 př. n. l –23 n. l.). Numidie je sice oblast v současném Alžírsku, ale Juba sám vyrostl a vystudoval v Římě. Na ostrově se mořeplavci setkali s množstvím divokých a velkých psů. A protože „canis“ je latinsky „pes“, Canaria v překladu znamená „psí ostrov“. Smečku psů si král odváží domů, aby mu posloužila při chytání uprchlých otroků. Když v 15. století ostrovy dobudou Španělé, dávný název rozšíří na celé souostroví.

Tvrzení: Vltava se u Mělníka vlévá do většího Labe.

Vltava je ve skutečnosti delší i bohatší na vodu. Od Šumavy k Mělníku zdolá 430 kilometrů a u soutoku má průměrný průtok 154 metrů krychlových za sekundu. Zato Labe od krkonošského pramene urazí jen 261 kilometrů a jeho průtok je před soutokem o celou třetinu menší! Přesto, proti všem zvyklostem, řeka dál nese jméno Labe. Vinu za tenhle omyl nesou starověcí Keltové, kteří Labe považovali za hlavní tok.

Když dva jsou tři
Nenech se mýlit ani pohledem od mělnického zámku! Pod kopcem se do Labe vlévá nejen Vltava, ale o kus dál i užší vltavský plavební kanál (průplav). Právě druhý soutok je od zámku viditelnější a turisty často mate. Víš, jak vznikly názvy obou řek? Pojmenování Vltavy se hodně různí, kronikář Kosmas ho píše jako Wlitava. Na začátku asi bylo germánské Wilth-ahwa – Divoká řeka. Slovo Labe vychází z dávného označení pro bílé, čisté řeky (latinský tvar Albis). Ostatně německy se Labi říká podobně: Elbe. Je rodu středního, ale až do 17. století i ženského: Labě.

Zdeněk Paroulek